Muž a hory - 19.11.06
Milá LBEčka, nemohu jinak, než se s Vámi podělit o úryvek z jedné knihy, která se ke mně dostala. Fakt mě to pobavilo. Doufám, že všechny LBEčka pohlaví ženského mi odpustí. :-)
Vláďa
Hory jsou světem mužů. Potřebujeme je. Není nad pocit, když se muž v nížině obleče do hor: obuje drsné vibramy, nahodí krosnu, vypne prsa a zatáhne břicho, takže mu větrovka neuvěřitelně zaplandá kolem boků. Žena ho z úžasem sleduje: i vidí, že manžel je samá přeska, řemen, lanko, kov a jiné mužné materiály, o chlupatých lýtkách a energicky vysunuté čelisti nemluvě. Muž ji obejme, políbí děti vzpřímí se, nahodí krosnu a řekne: „Jdu“. A chrastí k nádraží a vše se na něm houpe.
V odchodu od ženy do hor je cosi povznášejícího. Opravdový muž podvědomě touží po situaci, kdy on v dáli mezi skalami a ledem bojuje s blizardem, zatímco ona v teple civilizace přikládá do krbu, píše s dětmi domácí úkoly a večer pod útulnou lampou čte časopis Vlasta. Existují samozřejmě i ženy, které celou situaci dokážou chápat jen tak, že ona je zanechána na pospas tvrdým městským poměrům, domácím pracem a vlastním zvlčilým dětem, zatímco on si blbne někde v Tatrách. Takové ženy ovšem pošlapávají všechno co je v nás velkého.
Zdeněk Šmíd
Proč bychom se netěšili aneb jak se držet nad vodou
komentáře [27]