Jizerská přísná žula, nelez tam jsi-li nula. - 01.06.07
Páteční večer vozidly třemi - navzdory vlhkosti nebeské - frčíme vstříc té severní zemi - kde leží hory Jizerské.
Po cestě zčernalý poněkud favorit - za Mladou Boleslaví - probarvil silniční i vzdušný kolorit - vyvázli všichni jsme zdraví.
Nuly v LBE ani mezi účastníky akce nebyly, nejsou (a nebudou mladá pani) ani náhodou a tak se během víkendu podařilo úspěšně a bez úhony zdolat několik nebetyčných skalních útvarů. Základním táborem se nám stal kemp v osadě Bílý Potok, což je alespoň z hlediska aktuálního složení místního obyvatelstva označení silně zavádějící. V sobotní dopoledne vydali jsme se směrem na Křížový vrch - Kopřivník a poté, co jsme si v bučinách dosyta zahráli orientační hru na Járu („tudy né, přátelé…“), natrefili jsme na lezitelná skaliska; jmenovitě Oldřišek a Lysé skály a tyto pokořili technicky vytříbeným stylem. Jizerky byly odjakživa chudej kraj a tak není divu, že železa a podobných záchytných bodů je v kamenech (pro perfekcionalisty: biotitický granodiorit) poměrně poskrovnu (jako…fakt krutě málo!). Naštěstí se vždy v pravý čas (nebo aspoň občas…) v cestě zjeví nějaká nepřístojnost typu plevelné dřeviny (mám břízu!), popřípadě spáry, bloku nebo výčnělku, která překazí gravitační zákony a umožní odejít po svých. Nedělní den se pak odehrál v podobě pohodového výletu do údolí Černého potoka, kde jsme posoudili přítomné skalní masívy jako že přísný a jako že příště ty šestky a sedmy (v lokální stupnici; v UIAA je to o cca 1,5-2,5 stupně výš :-) ) v pohodě dáme. Cyklosekce strávila víkend přípravou na jizerskou padesátku, programátorská a prezidentská sekce v jedné osobě vše digitálně jistila ze základny. Třikrát sláva Medvědovi.
(Pro správné zobrazení fotografií je zásadní dobré nastavení Vašeho monitoru. Ujistěte se, že na kalibračním obrázku rozeznáte jednotlivé odstíny šedé, případně monitor přenastavte.)
komentáře [49]